Postřehy ke zkušební době

V praxi se velmi často sjednává tzv. zkušební doba, která slouží k ověření pracovních schopností zaměstnance ze strany zaměstnavatele a vhodnosti zvoleného pracovního místa pro nového zaměstnance. Podívejme se na ni podrobněji.

Zkušební doba neběží automaticky ze zákona. Pokud o ni mají strany zájem, je nutno ji sjednat. Jedná se tedy o dobrovolné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není-li sjednána, nemá to vliv na vznik pracovního poměru, avšak zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou využít jednoduššího způsobu ukončení pracovního poměru podle §66 odst. 1 ZP.

Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Nemusí být sjednána přímo v pracovní smlouvě, ale musí být ujednána písemně. Písemná forma se vztahuje na ujednání v pracovní smlouvě nebo mimo pracovní smlouvu v samostatné v dohodě. Ustanovení § 582 NOZ stanoví, že není-li právní jednání (smlouva) učiněno v písemné formě, kterou stanoví pro tento případ § 35 odst. 6 ZP, je tato smlouva neplatná. I nový občanský zákoník však umožňuje, aby smluvní strany nedostatek písemné formy dodatečně zhojily a tím vadu odstranily. To platí i pro sjednání zkušební doby a její povinně písemnou formu. Bude-li sjednána zkušební doba pouze ústně, je neplatná. Zaměstnanec a zaměstnavatel však mohou nedostatek odstranit jejím dodatečným písemným sjednáním.

Zkušební dobu je možné sjednat i v souvislosti se jmenováním na pracovní místo zaměstnance podle § 33 odst. 3 ZP, kdy se pracovní poměr u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců zakládá výhradně jednostranným právním úkonem ze strany zaměstnavatele, a to jmenováním. Jedná se o např. o vedoucího organizační složky státu nebo vedoucího organizačního útvaru organizační složky státu, organizačního útvaru státního podniku, státního fondu, příspěvkové organizace anebo organizačního útvaru v Policii České republiky. Připomeňme ještě, že zákoník práce za vedoucí zaměstnance považuje ty zaměstnance, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Důležité je, že zkušební dobu nelze sjednat později, než v ujednaný den nástupu do práce. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Sjednaná zkušební doba nemůže být také dodatečně dohodou zaměstnance a zaměstnavatele prodlužována. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí od vzniku pracovního poměru. U vedoucích zaměstnanců je ale možné zkušební dobu sjednat v délce až 6 měsíců.

Zkušební dobu je možné sjednat i v pracovním poměru na dobu určitou. Od 1. 1. 2012 však platí omezení a zkušební doba v pracovním poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

Zkušební doba může být sjednána i na kratší dobu než 3 měsíce v závislosti na tom, jak dlouhou dobu obě smluvní strany potřebují pro posouzení, zda je pro ně sjednaný pracovní poměr akceptovatelný. Je-li však sjednána zkušební doba jako měsíční, není již možné v průběhu trvání pracovního poměru tuto zkušební dobu prodloužit. Je tomu tak proto, že zkušební dobu nelze sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Nelze ji proto po vzniku pracovního poměru ani prodlužovat.

Podle § 66 odst. 1 ZP může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu anebo bez uvedení důvodu. Ani zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí uvádět pro ukončení pracovního poměru ve zkušební době důvod. Zaměstnavatel je omezen výhradně v tom, že nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů však ani zaměstnavatel není omezen v tom ukončit pracovní poměr ve zkušební době, i když pracovní neschopnost zaměstnance stále trvá, protože zaměstnanec je již pro tento případ kryt poskytováním nemocenského. Zaměstnanec může na rozdíl od zaměstnavatele zrušit pracovní poměr ve zkušební době i v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože zákaz se vztahuje výhradně na zaměstnavatele.

#zkušebnídoba #zákoníkpráce #zaměstnanec