Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění

Každá oblast mzdové agendy klade na zaměstnavatele řadu povinností. Ani nemocenské pojištění není výjimkou. Pro osvěžení paměti poslouží malé připomenutí.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má zaměstnavatel tyto povinnosti:

1. Přihlásit se a odhlásit se do (z) registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. V případě zániku zaměstnavatele je ho povinen odhlásit jeho právní nástupce, a zaniká-li bez právního nástupce, jeho likvidátor. Zaměstnavatel je povinen písemně hlásit všechny změny v údajích, které uvedl na předepsaném tiskopise, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.

2. Přihlásit každou svou mzdovou účtárnu do registru zaměstnavatelů (příp. ji i odhlásit) na předepsaných tiskopisech, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. Zaměstnavatel je rovněž povinen písemně hlásit všechny změny již nahlášených údajů, o to opět do 8 kalendářních dnů. Pokud má zaměstnavatel dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd a platů.

3. Oznámit příslušné OSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem a další stanovené údaje na předepsaném tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů. Zaměstnavatel je rovněž povinen hlásit všechny změny již nahlášených údajů ve lhůtě 8 kalendářních dnů. Stanovenou lhůtu 8 kalendářních dnů je možné dohodnout s OSSZ jinak. U zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce má zaměstnavatel povinnost podat oznámení o nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Oznámení o skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu se podává až po skončení doby zaměstnání, nikoli po skončení účasti na pojištění. U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se podává Oznámení o skončení zaměstnání až po uplynutí doby, na kterou byla tato dohoda sjednána. Pokud by lhůta pro podání Oznámení o skončení zaměstnání (tj. 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání) při zaměstnání malého rozsahu a u zaměstnání na základě dohody o provedení práce uplynula dříve než lhůta pro podání Oznámení o nástupu do zaměstnání (tj. do 20. kalendářního dne v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na pojištění), platí pro oznámení skončení doby zaměstnání stejná lhůta jako pro oznámení nástupu do zaměstnání.

4. Vést evidenci o zaměstnancích. Tyto údaje musí být zaměstnavatelem uschovány po dobu 10 kalendářních roků, pokud zákon o důchodovém pojištění nebo jiný předpis nestanoví lhůtu delší. Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím desetileté lhůty, je zaměstnavatel povinen zajistit po tuto dobu úschovu záznamů a sdělit OSSZ místo, na kterém budou záznamy uloženy.

5. Přijímat žádosti svých současných zaměstnanců (a také bývalých zaměstnanců, pokud onemocněli v ochranné lhůtě), o dávky nemocenského pojištění, včetně dalších podkladů potřebných pro stanovení nároku na dávku a její výplatu, a neprodleně je spolu s Přílohou k žádosti o dávku nemocenského pojištění předávat OSSZ příslušné k výplatě dávek. Na Příloze k žádosti o dávku nemocenského pojištění uvede zaměstnavatel údaje potřebné pro výpočet a výplatu dávek. Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat OSSZ podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění. Povinností zaměstnavatele je na základě žádosti OSSZ do 8 kalendářních dnů od doručení žádosti (nebyla-li stanovena lhůta delší) sdělit potřebné údaje, podat hlášení, předložit záznamy o skutečnostech rozhodných pro posouzení účasti zaměstnanců na pojištění a pro nárok na dávky, jejich výši a výplatu.

6. Sdělit na vyžádání neprodleně příslušné OSSZ a ošetřujícímu lékaři informace o zařízení závodní a preventivní péče a o pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách dočasně práce neschopného zaměstnance.

7. Poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům OSSZ při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v pojištění, umožnit jim vstupovat do prostorů zaměstnavatele a provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele. Dále má zaměstnavatel povinnost plnit opatření k nápravě uložené OSSZ včetně podání písemné zprávy o přijatých opatřeních ve stanovené lhůtě. Zaměstnancům zaměstnavatele, kteří neposkytnou náležitou součinnost při kontrole, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných pojištění, je povinen se na výzvu ve stanovený den dostavit na OSSZ, popřípadě na jiné určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění. Pokud se předem z vážných důvodů neomluví a ke kontrole se nedostaví, lze zaměstnavateli uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč.

#náplňpráce