Jak lze nařídit práci přesčas?

Podmínky nařizování práce přesčas a její rozsah upravuje § 93 ZP. Jiné ustanovení zákoníku práce a ani jiného pracovněprávního předpisu nařizování práce přesčas neupravuje.

Lhůta k nařízení práce přesčas § 93 ZP stanovena není, zaměstnavatel proto může práci přesčas nařídit, i když mezi nařízením a výkonem práce přesčas není žádná lhůta, např. v situaci, kdy se do práce nedostaví zaměstnanec na další směně.

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit v rozsahu 8 hodin v jednotlivých týdnech a v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, při nařizování musí být splněny oba limity, tuto práci přesčas může zaměstnavatel v tomto rozsahu nařídit, i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil, a zákonem žádná lhůta k jejímu nařízení stanovena není.

Nad shora uvedené zákonné limity může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem, dohoda musí být vždy sjednána mezi jednotlivým zaměstnancem a zaměstnavatelem, může být i ústní. Rozsah této dohodnuté práce však může činit maximálně 266 hodin v roce, protože celkový rozsah práce přesčas se započtením zákonných limitů nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích. Dohromady to činí 416 hodin. U této dohodnuté práce, protože ji zaměstnanec konat nemusí a zaměstnavatel ji může nařizovat pouze po dohodě se zaměstnancem, může být mezi nimi dohodnuta lhůta, v níž musí být práce přesčas nařízena. Pokud to však dohodnuto není, a zaměstnanec souhlasí obecně s tím, že na něm může být práce přesčas požadována, není lhůta zákonem stanovena zákonem ani u této dohodnuté práce přesčas.

#zákoníkpráce #přesčasyzaměstnance