Jak se bránit hlášení mimopracovních úrazů jako pracovní…

Tomuto nešvaru se dá zabranit důslednou rekonstrukcí všech pracovních úrazů. Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce je zákonnou povinností zaměstnance bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci pracovní úraz, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovolí, popř. úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Proto musí zaměstnavatel trvat na tom, že zaměstnanci oznamují úraz bezprostředně. Oznámení úrazu s delším časovým odstupem je porušení základní povinnosti zaměstnance v oblasti BOZP a potažmo i důvodem k upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

Podle § 105 odst. 1 věta první zákoníku práce je zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje.

A v těchto dvou ustanoveních je ukryta celá podstata vyšetřování příčin pracovních úrazů. Zaměstnavatel musí provádět rekonstrukci úrazů důsledně, aby zaměstnanci viděli, že se zajímá o to, co bylo příčinou úrazu a že z toho chce vyvodit důsledky, zejména pro prevenci rizik, pro předcházení úrazům.

Vím, že mi můžete namítnout, že zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání pojištěn a že škody za něj hradí pojišťovna, ale je také třeba mít na paměti § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: „Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob.″ s tím, že přirážku k pojistnému může vyměřit až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců.

Zaměstnavatel nemůže podcenit vyšetření sebemenšího pracovního úrazu, i úrazy zapsané jen do knihy úrazů (kde není delší pracovní neschopnost) by se měly řádně vyšetřit. Pokud má jen malé pochybnosti o úrazu, pak musí zaměstnanec prokázat, že jde o pracovní úraz. Jak vyplývá z definice tohoto pojmu, je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zde je třeba klást důraz na to, aby byla prokázána přímá příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a škodnou událostí.

#BOZP #zaměstnanec #pracovníúrazy